Vojensko.cz

Ahoj hláskaři.Také přidám vzpomínky na tu krásnou dobu života v dobré partě,ano ,jako bratři a v přírodě a daleko od lidí.Docela tvrdá služba,zejména ve třech.Zaplat Pánbáh ,ač jsem ateista,tak jsem to zažil na 163 cca 14 dní a bylo to k zbláznění.Pokud to tu zažil kolega celý rok,nemám představu,jak to mohli vydržet.Bylo by to k zbláznění a padnutí unavou.Na takovou vojnu na hlásce bych ani rád nevspomínal.Ale pokud jsme byli v plném počtu,což většinou bývalo,tak to bylo super.
Ptal se tu jiný tázajicí na ojebávání služby.Záleželo na umístění hlásky v přístupnosti pro kontroly.Snad nejlépe na tom byla 162 z Polenských hlásek.která byla velice špatně přístupná a v zimě technikou tehdeší doby nepřístupná.I v létě , randál motoru byl výhodou.Výmak jsem já nezažil na této hlásce - 162.Kontrolu nám vždy nahlásili z roty .
Nejkrutější to bylo v zimě.V roce 76 byl na 162 mráz pod 20 st.C.I když jsem měli dobré vybavení,tak ještě dnes mám omrzlé tváře.Sice málo,ale je to tam.Na 162 se v zimě to na věži zabalilo 16 oo hod,v létě ve 20 oo hod a šlo se dolu ,do boudy.Sloužil jeden v dokumentu,druhý spal mu u nohou.Spali jsme 4 hod.Je faktem,že v té době jsem tam byl jako pták a po roce šel na 163 jako velitel.Ale po celou dobu jsem se těšil ,že se v civilu vyspím.Spánek mi moc chyběl.To se již napravilo na 163,kdy jako velitel jsem vstával kdy se mi chtělo.To bylo super a nic nechybělo.Na 163 se sloužilo celých 24 hod na věži v počasí přijatelném,jen v zimě se šlo do okopu.163 byla na ráně a snadno vymáknutelná.Jinak bylo vše.Alkohol,děvčata,vyborné jídlo ,denně sranda,i párty jsme si s děvčaty na hlásce zrobili.Měli jsem na 163 družbu s děvčaty ze statku pod hláskou,která k nám chodila.Nakonec jsem si našel lásku v Domažlicích,která chodila za mnou nebo já skoro každý den do Domažlic.2 kluci na vycházky vubec nechodili,a 2 další o vycházce mazali do statku.Měli tam vždy haldu piv a vína zadarmo.
Až jsem šel do civilu,bylo to pro mne mooc krušné.I slzy ukáply.Jojo....

Přidám jednu z mnoha vzpomínek.
Já suprák,cca za 90 civil.Jsme ve čtyřech.Sloužím v dokumentu.Je krásné ráno cca 9 hod.Slyším z boudy stihače nad hláskou a žádné hlášení.Na věži mazák.Něvěřím,nic.Co se dějě?Že chrápe.Okamžitě jsem zareagoval začal "táhnout ' miga v polohách .Běžím k věži a kopu do ní.Nic.Cca po 5 minutách řvaní a kopání se mazak probudil.Já v šoku a v řevu.Maž dolu. Za pár to bylo pro mne do civilu a byl strach z pruseru.Ač byl mazák a já velitel - suprák,tak jsem mu nakázal kybl mazláku,vyklopil,polil 2 kýbly vody a on jel.Byl to mazec.Ostatním se to nelíbilo.Ale po mém vysvětlování u alkoholu to pak uznali.No jo.Za 3 týdny to udělal zasa mladej.To jsem byl už na infarkt.Opět. mazlák.Zní to neuvěřitelné.Nad hlavou stihač,řev motoru a někdo chrápe.Zmíním se,že ty Migy lítali skutečně i nad věží 4 m,dokonce a mával mi. I 5 m pod hláskou a 3 m od ní.cca.To jsem zrovna sloužil a byl u vytržení.Byl to zážitek.Vyprávěl jsem to otci,který byl stihač na Migu 15 a ten mi řekl,že to bylo hrubé porušení letu pilota,ale zejména mladí piloti to někteří prý dělali,poněvadž to byl ohroný prý zážitek lítat nízko nad zemí.Nojo,ve zdraví jsem se civilu dožil a kamoši jsem zustali i po mýdlové párty.

Ahojte vojáci. Ak to čítate Miroslav Palko, Honza Král, Dan Kukačka, Ota Žaloudek, Miloš Šiška či Jano Michalík skúsme sa nájsť a kontaktovať. Často na vás myslím a rád by som sa s vami i stretol. Videl som archívne zábery a je z toho človeku smutno. Pamätáte sa ako sme chodili po vodu? Pozdravujem Vás nech ste kdekoľvek...

Ahoj.S hláskaři se nejsnáze setkáš na srazu bývalých hláskařů.Ota byl na 5 srazu.www.vojensko.cz/5-sr…

Zdravim. Nevíte někdo něco o kresbě helikoptéry na venkovní stěně budovy? Pocházím ze Všerub a jako malý kluk jsem měl možnost pohybovat se v již opuštěném objektu hlásky. Pozorovací věž již v té době byla zbourána ale budova ještě stála. Zaujala mě na stěně kresba bojové helikoptéry -nevím zda byla nakreslena ještě za působení vojáků nebo již nejakým "civilem"

nazdar hláskaři ze Všerub já jsem sloužil ve Stodě 74-76 a létě vroce 75 jsem stavěl novou hlásku na Všerubech. Byl jsem tam jako řidič na T111. Spát jsme jezdily k PS. Jména si již nepamatuji ale byla tam dobrá parta. cau

Ahojky všem. Dostal jsem od kamaráda odkaz na tyto stránky. Jsem moc rád že existují. Přidal bych taky nějakou informaci o službě na hlásce.Já jsem narukoval do Chotěšova do kláštera kde nás ostříhali,vykoupali a nafasovali jsme do papírového pytle věci.Ještě večer nás odvezli do kasáren do Dobřan kde jsme byli měsíc.Ve Stodě jsme přísahali a potom nás rozvezli po rotách.Já jsem přijel na Zhůří.Ke Zhůří patřily hlásky 206-Bučina u Kvildy,207-Vltavice,228-Filipova Huť,208-Prášily a 210,ale to si už nepamatuji kde byla.Na hlásku jsme přijeli 2 já z Dlouhé Vsi a Láďa Kovařík ze Sušice.Na hlásce byli 3 mazáci.Hláska byla slušná chata s prosklenou verandou ze které se přišlo na malou chodbičku kde byla lednice a 4 dveře..do dokumentační místnosti kde se sloužilo,do ložnice,do kuchyně a do malého skladu potravin.Hned vedle hlásky stála 30m vysoká věž z trubek a na vrchu byl dřevěný koš.Za mě se sloužilo na věži po 4 hodinách a pouze v zimě po 2 hodinách. Při mlze a špatném počasí se sloužilo vdole v okopu.Co se týká vaření tak to bylo ze začátku dost krutý.Co člověk v tak mladém věku uměl uvařit..řekl bych že tak brambory a vajíčka,nebo čaj.Problém jsme měli hlavně s penězi.Chodili jsme nakupovat na dodák a dostali jsme i cigarety,to bylo dobrý.Všichni jsme kouřili a reluta byla 19,60kč. Pořád jsme museli počítat aby zbylo na jídlo.Pro každého vojáka se kupovali cigarety,1/4chleba,játrová paštika,2 rohlíky,1 sýr se šunkou. Zbytek peněz šel na jídlo na oběd a večeři. Jak už bylo uvedeno..vedle byl les a ten taky něco dal.Služba v 5 lidech nebyla špatná,ale sloužili jsme 1 rok ve 3 lidech. To potom bylo krutý. Peněz bylo málo a jíst se muselo. Chodili jsme si přivydělávat třeba sekáním a sušením trávy.Hlásku jsme měli 1/2 roku bez elektřiny a ve dvou lidech za 1měsíc jsme vykopali strouhu 60cm hlubokou,širokou 20cm,850mpřes les k silnici..byla to šílená práce..ruce do krve a když si na to vzpomenu je mě na nic.Byla to ale krásná vojna..byli jsme na hlásce jako bratři.

Ahoj Bohouši, vítám tě mezi námi hláskaři, kteří se tu pravidelně vyskytují. Já psal o tom, že jsme byli na hlásce ve třech a moc se mi nevěřilo, jsem rád, že máš stejné vzpomínky. Sloužit ve třech bylo opravdu náročné. A o tom nakupování- my chodili do Všerub do Jednoty, měli jsme limit a ten se musel hlídat. Někdy to bylo opravdu na jeden chleba , paštiku a brambory. Nám ale cigarety a alkohol na dodák nikdy nedali, to se muselo kupovat za vlastní peníźe. My elektřinu ani vodu neměli, jen petrolejku a vodu , krerou jsme donesli ze studánky pod kopcem. Když jsem četl to tvoje psaní, měl jsem slzy v očích, já bych nechtěl vrátit tu dobu, ale po hlásce se mi moc stýská, miluji ten kraj, Všeruby a vše okolo. Vždy, když se tam vracím, je mi tam tak dobře. Tak se měj hezky a ahoj. Tomáš

Ahojky Tomáši,díky za odpověď.Také jsme nosili na hřbetě konev s vodou a v zimě jsme konev asi tak necelý kilometr.Když jsme se chtěli vykoupat tak to bylo 9km na rotu na Zhůří,nebo se cachtat venku v umyvadle.Při té příležitosti jsme od kluků v psinci měnili alkohol a cigarety za psí konzervy a škvarky.Na nákup jsme to měli 2.5km z kopce na Modravu kde jsme nakupovali.Nahoru na Filipku jsme jezdili s pekařským autem a nebo s mlíkařema kteří nám vozili nahoru každý den kolo a nechávali nám ho u jednoho domorodce od kterého jsem vyměnil za 1/2l rumu to kolo..byla to taková stará herka,ale sloužila dobře.Také jsme se přepravovali na koupání na Zhůří.Prosím Tě jestli máš skype,nebo icq napiš mě to na můj e-mail hubert90@centrum.cz,vyhledám si Tě a pokecáme.Je toho na povídání víc než dost a třeba by jsme se mohli domluvit a udělat setkání hláskařů...co ty na to?Měj se hezky a ahoj Bobeš

Ahoj Tome.Sloužil jsem 79-81 na Maxově.Spojení s hláskou PVOS na Spálenci jsme udržovali nepřetržitě.Vrcholným zážitkem byla moje návštěva nahoře na věži.Jak patřil Spálenec do systému hlásek? moc se tady o něm nepíše.Ivan

Ahoj Ivane, popsal jsem ti vše a odeslal na tvojí adresu, bohužel se mi to vrátilo, nevím, kde je chyba. Prosím, napiš mi na tento mail, abych ti to mohl poslat. PH 111 byla / a stále je, věž dodnes stojí/ tuším vysoká 36 metrů, také jsem na ní jednou byl, zážitek opravdu parádní. Ale i u nás ve Všerubech, pokud na naší věž, tehdy 24 metrů vysokou, někdo vylezl, tak byl pohledem ohromen. Už to lezení nahoru bylo pro mnohé extra adrenalinový zážitek, a nahoře vůbec. V zimě to tam nahoře bylo leckdy dost krušné, ale v létě jsme si to vynahradili, to byla paráda. Podívej se také na naše fotky, v sekci dobové foto, budou i další, ale ty teprve připravujeme. Ahoj Tomáš

Kde presne byla/je vserubska hlaska? Ja v sirokem okoli znam jenom tu na Spalenem vrchu (dnes vysilac mobilniho operatora) a dalsi pak je nekde u Nyrska. Jak byla husta sit hlasek?
A pozorovali jste jenom vzdusny prostor nad kapitalistickou cizinou nebo jste meli sledovat i pohyb v hranicnim pasmu?
Z toho, co pisete jsem nepochopil k jakemu utvaru jste tedy patrili. Byli jste tedy z roty PS nebo odnekud z blizkeho vnitrozemi?
Diky za odpovedi.

Ahoj Pájo, hláska byla na Všerubském vrchu, mezi hláskami 111 Spálený vrch a 201 Svatá Kateřina, najdeš to lehce, podle popisu zde na stránce vpravo. Ten stožár stojí přesně v bývalém areálu hlásky. Nevím, jestli byla nějaká norma na hustotu hlásek, asi spíš dle terénu, my měli na starost území o velikosti 8 km od hlásky všemi směry. Ty pomyslné kružnice se mezi hláskami musely překrývat. Možná , že třeba na Šumavě, kde jsou větší kopce to bylo jinak, fakt nevím. Pozorovali jsme jen vzdušný prostor - celý, i u nás. Pokud ale stojíš celé dny na věži o rozměru 2krát2 metry, víš o všem, co je v okolí i na zemi dokonale. Ke komu jsme patřili, to už jsem taky níže psal. My patřili k vojsku a PS roty k ministerstu vnitra. Takže úplně něco jiného, ale jasně, že se muselo spolupracovat. A s klukama dole jsme se dobře znali. Naše rota byla u Klatov,tam se jezdilo jen na školení nebo k podepsání dokumentů - dovolená, opušťák a pod. Nebo když byl průser.Moc autobusů tam nejezdilo, většinou se muselo chodit z Klatov pěšky, cca 10 km , já to šel tolikrát,na stopa vojáky nebrali. Líp se chodilo ze Kdyně do Všerub, tam nás domorodci brali hned, to bylo super. Tak ahoj a pokud budeš chtít, napiš na mail, rád napíšu . Tomáš.

Jen malá oprava Tomáši-Svatá Kateřina=PH 200 a Hraničář=PH 201

Omlouvám se, máš pravdu. Tomáš.

Zdar kolegové.
Je zde někdo, kdo sloužil na Silvestra 89/90 a zařil onu průserovou pijatůru, po které odjela část hláskařů z PH 111 Spálenec půjčeným autobusem pryč?
Díky za info.
Vel. PH 111 OŠ

Vypadá to skoro na romantický život na opuštěném ostrově, ale realita asi byla drsnější. I v plném počtu ty vypadá každý druhý až třetí den 24 hodin služby.
Jak to bylo třeba za bouřky - slézalo se dolů? Co se tam dalo sledovat za tmy? Pokud jste si sami museli vařit, zajímalo by mě k jakému typu jídelníčku se propracuje pět chlapů za dobu dvou let?
Bylo to nějak gumama kontrolováno, nebo se porovnávaly záznamy/hlášení sousedních PH? Prostě dala se ta služba nějak bezpečně ojebávat - jak jsme byli třeba zvyklí my ve velkých armádních kasárnách?
Díky za odpovědi.

Zdravím Honzo, díky za zájem a pokusím se odpovědět co nejpřesněji. Podotýkám, že píši svoje zážitky ze Všerub, jak to chodilo přesně jinde nevím, ale myslím, že to bylo jistě podobné. Některé PH byly přímo na rotách PS a tam byl režim jistě jiný. Byl to jistě tvrdý život, asi by to každý nezvládnul, ale nám nic jiného nezbývalo, byli jsme přece vojáci a nemohli jsme si vybírat. Ano, sloužilo se obden, to je pravda, druhý den bylo volno.Za tmy se na věži nebylo, sloužilo se dole, celou noc byl někdo vzhůru. Při bouřce se také lezlo z věže dolů, to se hlásilo na rotu na Poleň. Kontrolovali se jen záznamy když se něco stalo, za mě myslím tak 2krát. Jinak se vše archivovalo. Jistě se dalo něco oje...,základ byl být na věži a to jsme dodržovali poctivě. A k jídelníčku: chodili jsme normálně na nákup do Všerub, tam to psali na dodák, to pak platila armáda Jednotě. Prostě normální nákupy, v tom není rozdíl od běžného života. Jinak v lese leccos roste a žije. Taky polí bylo dost, tam hlavně brambory. Horší bylo, když se nám nechtělo nebo jsme nemohli jít nakoupit,to jsme jedli opravdu skromně a málo. Troufám si tvrdit, že vařit jsme uměli nadprůměrně, to se naučíš, když musíš. Nepamatuji se, že by se dohadovalo co se bude ten den jíst. Někdo něco navrhnul a to se udělalo. Jasně, že to byla jídla skromná, ale chutná. Na PŠ ve Zvolenu jsme jako hláskaři chodili do kuchyně učit se vařit. Tak to je asi zatím všechno,zdravím všechny. Přeji hezké dny. A ještě něco: Chlapi-hláskaři napište taky něco a dejte o sobě tady vědět, ať nepíši jen já. Tomáš.

Ojebávat se dalo vždy a tak,aby se na to nepřišlo. A vesele se to dělalo. Parta 5 ti kluku musela držet při sobě a nikdo nebonzoval.
Na věži se sloužilo tak, že se hodil kavalec,konkretně na 163 ,zalehlo se na zem věže a chrnělo se až do rána,pokud bylo teplo.Zima se šlapala venku u boudy na spaní a čučelo se oknem na televizi.Např. na 162 .jak jsem se i zmínil,se končilo v zimě a podzim na věži v 16,00 hod,v létě 20.00 hod.
Ono totiž v noci nic nelítalo ,krom komáru a mur v létě. A kdyby něco vyjimečně se rozhodlo komáry kopírovat,tak na 162 by PS dali vědět telefonem,který býl na ně solo.
Prostě nelze tvrdit,že byla makačka pro vojáky,byl to veget a radost tam v té době být a velká sranda a mraky zážitku. Zážitku ZADARMO - ted se za zážitky tvrdě cáluje.A jsem přesvědčen,že si to vetšina kluku,co to prozila,sakra užívala.Chlastala,honila děvčata,zábavy,prča....
Jo .jo těd jen jako starý prdolové o tom kecáme,ale bylo to super a nádherný život...

Co se jídla týkalo,záleželo na mazákovi,jaký měl vztah k vaření.Nebo i na mladým,který byl např. i číšník kuchař.Vždy je vše o lidech,aby se uměli sami o sebe postarat a hlavně měli zájem se starat.
Na 162 jako mladoch ,jsem vařil já a o pul roku starší Laco,který byl kuchar - čašník. Ale i mazák si něco ze zábavy uvařil.
Vyvářeli jsme si jako od maminky.
Běžně domácí kynuté knedlíky,roštěnky,pečená masa,atd.Dbalo se na to,aby to většině chutnalo a netočil se pouze stále jeden blaf,Např. guláš z konzervy ,či lečo konzervové.
Když jsem přešel na 163 jako mazák a velitel,tak jsem skoro většinou vařil já,páč mne to i bavilo.Sem tam si zavařili mladí,aby se taky něco přiučili.
Výhodu bylo,že ze statku jsem dostali asi 50 kohoutu,které jsem si vykrmili ( obilí dali ze statku ) a bylo něco navíc masa..
Na 162 např. se z peněz za proviant kupovali i cigára,protože všichni kouřili.Prodavač nám za cigára napsal nákup.
Na 163 již se nekupovaly cigarety,protože většina nekouřila.
Nelze vše paušalizovat,že to tak a tak bylo na všech hláskách stejně,ale lze říci,že to bylo velmi podobné.Vyjimečně extrém,že se prý baštily jen konzervy a to skoro ty samé ,,jsem slyšel vyprávět také.
Opět pravidlo- VOJÁK SE STARÁ - VOJÁK SE MÁ,platilo na hláskách na 100 %.Bez něj by to bylo na hláskách utrpení .....

K některým tématům.Vaření.Na hlásce je měli kuchařku (knihu bohužel ).Podle ní s Něco dalo uklohnit ale sortiment ve vesnické Jednotě byl omezený. Ale zato po domluvě se na pak napsalo na dodák hovězí(maso se prodávalo v balíčcích) a bylo hned proměněno ve víno :).Většinou na hlásce byla autobaterka my jsme zrovna měli elektřinu napojenou na místní restauraci asi 300 m pod hláskou. Což byla ochrana proti výmakům protože v hospodě nás vždy odpojili když se objevili lampioni na obzoru.
Hlásky měly pokrýt okruh s poloměrem 8KM ale mezi naší 202 a sousední 201 ještě museli
přidat jednu hlásku jednou tam proklouz
Dornier.
V okopu se sloužilo za mlhy. Při jasný noci by bylo vidět na čáru ale na kolik je vidět vrtulník na 6 km nevím. Ale stejně by se hlásil hukot turbo. To co lítalo na hranici nebyly stoje NATO alébrž Grentz polizei.Většinou AH1 kobra UH1 neboli Úháčko. I probudit by ty stroje dokázaly.Dále lítaly ALoutte III a OH 48 allias Ranger. My jsme byli první Poleňská hláska, takže nás většinou varovali že předchozí ztrácí a jde to na nás. Myslím ale že většina z vás to měla stejný: Jo na nejhorší byly Migy 15.Na obzoru na na hranici byl kopec ostrý s takovým hřebínkem a ze ten piloti zalétávali. Čili se z nich stávali narušitelé. MI II taky byly jedlí. Lítali v údolí nad tratí takže jedině sluchem. Třeba zase příště dneska jsm eto vaše naše hnízdo objevil.Taky jsme nesměli mít naladěny západní televize a Svobodnou nebo Hlas?

S tím napojením elektřiny na místní hospodu jsi to trošku přepísk. Houpat s námi můžeš, ale nemůžeš s námi mlátit o zem.

Má pravdu v tom že na 202 byla natažena elektrika z hospody " vyhlídka" což bylo 300m ale s tím blikáním fakt nevím a ani si to nedovedu představit když pojistky byli pod připojením ve 3 m

Tak tedy nevím ale na 202 z okopu na čáru vidět nebylo a alouette 3 jsem tam nikdy neviděl a Mig 15 snad lítal v 50tych letech.

a kolik tam sloužilo lidí??

Podle normy nás mělo být 5, většinou to tak opravdu bylo. Ale tak 2-3 měsíce v roce jsme byli 4. Záleželo to na tom, jak rukovali noví a odcházelo se do civilu. Na jaře 88 odešli do civilu dva kluci najednou a to jsme zůstali asi měsíc nebo dva jen ve třech lidech. To bylo hodně náročné. Vycházelo to z toho, že každý den sloužili 2 lidé službu /24 hodinová- 2 hodiny venku a 2 hodiny uvnitř na střídačku/ a třetí osoba sloužila tzv. zvýšené pozorování. Ten musel být v pohotovosti, pokud se něco dělo, tzn. pokud byla jakákoli aktivita ve vzduchu v Německu musel ihned na věž posílit běžnou službu. Ostatní měli volno - ale bylo pořád co dělat. Kdo nesloužil, chodil do Všerub do obchodu pro jídlo,pro poštu, do Hyršova do kravína se osprchovat, nebo měl svoje záliby. Nebo když chtěl, tak jen lenošil, ale nepamatuju moc dní že by někdo jen tak ležel na kavalci. Neměli jsme zavedenou elektřinu, svítili jsme petrolejkami a na televizi jsme měli velké autobaterie- ty nám vozili kluci z PS nabité, ale muselo se s nima šetřit aby nám vydrželi když jsme se chtěli na něco dívat. Vařilo se na sporáku plynem. Topilo se uhlím, toho bylo vždy kupodivu dost a samožřejmě o dřevu uprostřed lesa se rozepisovat nemusím. Tak zatím naschle a budu se těšit někdy příště. Tomáš Říha.

Děkuji Vám moc za tak pěkný a vyčerpávající popis, je to pro mě hodně poučné,
Mějte se moc hezky Karel Kovářík

Ahojky vozil jsem ti nabitý baterie z roty ze Všerub spojař Lufták a Luboš BELOpotočan.Pamatuješ?

Od roku 87 do roku 89 jsem sloužil na PH 458 poblíž Sedlece u Mikulova. Se vším výše uvedeným souhalsím, jen s tou vyjímkou, že my jsme správně museli být nahoře i v noci. Samozřejmě kromě bouřky. Dodržovat jsem to musel jen jako mladej.
Ahoj. Jo a my jsem měli i elektřinu.

Ahoj Tomáši Řího!Takže když jste měsíc,nebo dva zůstali ve třech lidech a sloužící osádka byla:dozorčí pozorovatel+dozorčí telefonista a jeden na zvýšené pozorování,kdo tedy chodil ten měsíc-dva nakupovat?To jste se nešli 1-2 měsíce osprchovat?Kdo vařil,když po dobu služby měl být hláskař ostražitý?Kdo tedy měl volno a jak to bylo další den? To tedy museli sloužit ti samí vojáci,jak to mohli vydržet? Kdy jste měli volno,když jste sloužili ve 3 lidech 1-2 měsíce,to by mě tedy zajímalo...
Neber to jako,že prudim,ale tahle organizace by me moc zajimala,jestli je tady a cte to nekdo z byvaleho veleni hlaskaru,tak by me to mohl hlavne on osvetlit,jak si to predstavovali.
Diky.

No nazdar, Vilíku, Ty stará vojno!!! To to trvalo, než ses tady ozval. Jednoduchá odpověď, jak píše Honza na této stránce - bezpečně ojebat. Ale to, že jsme zůstali tak dlouho ve třech je svatá pravda, já žádné výmysly nepíši. Hele, jak se pořád máš? Byl jsem ve Všerubech 2.10.2010, vše jsem obešel a večer jsem byl na srazu kluků z ps Všeruby. Bylo to super. Pozdravuj doma a já se Ti ozvu. Tomáš.
P.S. - Všichni jste jistě poznali, že se my dva spolu známe. Aby ne, vždyť jsme spolu na ph 164 Všeruby sloužili.

Ahoj Luboši.Na trojce - 163 jsem to zažil jako velitel a to cca 14 dní,možná i měsíc.Už nevím.Službu ve třech.Jen si silně pamatuji,že to bylo na zbláznění nebo si vpálit kulku.Utahyní,nevyspaní,nasrní,nic nás nebavilo a jen jsme doufaLI,ŽE UŽ TOMU BUDE KONEC A PŘIJDE POSILA.sTRÁLE JSME URGOVALI VELENÍ.nEMÁM PŘEDSTAVU,ŽE TO NĚKDO MUSEL VYDRŽET ROK,JAK ZDE PÍŠE A ,ŽE VELENÍ TO NECHALO BÝT.tO BY BYLO NA NĚKOLIK PRUSERU.nO ASI KDYŽ TO PÍŠE,TAK TO BYLO A ASI ZÁŘNÁ VYJIMKA.
Na zvýšené pozorování jsme nikdy nechidili ani na162 ani na 163.Takže 3 stačili.Ale sloužit 48 hod v kuse a nespat,to bylo šílené.2 zustali na hlásce,1 nakupovat.
Dodám vzpomínku.Já za pár - velitel.Hráli jsem oko.Já vyhrál moooc peněz.Mladej zustal na hlásce sám.4 jsme šli pařit s večeří a konakem do Dubiny do Domažlic. I to šlo,sice jednou ,ale stalo se.,

Ahoj Romane.Já si službu ve 3 kusech taky vyzkoušel,ale nebylo to až na tak dlouho.Mě šlo jen o to,že velení přece muselo vědět,že to prostě podle toho režimu dne,co byl na hlásce vyvěšený,nemohlo fungovat.Pozorovatel a telefonista,neustále se po 2 hodinách střídající a po 24 hodinové službě přece nemohl jeden z nich pokračovat na další 24 hodinovou službu-kde je odpočinek,nákup,donáška vody,PŠM a jiné zaměstnání,co už si ani nepamatuji....Prostě se vědělo,že to hláskaři ojebávají,že to normálně nemůže klapat ve 3 lidech.Taky jsme zůstali na hlásce 2 a mladej šel do Nýrska na nákup(opuštění služby minimálně na 3 hodiny),páč už jsme neměli co jíst a tam ho náhodou odchytil nějaký snad major od PS a zatknul ho :-) Čekali jsme kde je a najednou zazvonilo tépéčko a v něm se ozval politruk z roty a že chce mluvit s Markem M.-ten v Nýrsku odchycený-no to by se ve mně krve nedořezal.Napadlo mně,že se mu něco stalo. Franta V.zkoušel vnutit politrukovi,že on je Marek M. a to nějak nevyšlo :-) Za chvíli nám prozradil pravdu o Markovi,že je lapen v Nýrsku.Toho teda pak pustili a politruk vyhrožoval,že se to bude muset řešit.Pokud si vzpomínám,tak z toho nakonec nic zásadního nebylo,asi jim došlo,že do Nýrska nešel jentak na výlet.
Na zvýšené pozorování jsme chodili většinou jen když byl na věži čerstvý mladý a to jen v případě,že něco letělo,nebo když bylo hezky:-)
Vzpomínám si na situaci:jednou takhle odpoledne nám na 201 sálista hlásí-162 tahá UH 60-Blackhawk!A letí dolů na vás! To jsme byli na věži všichni a tahali se o tézetkáč :-) Blackhawk tam totiž letěl poprvé.Polohy se psaly na věži do knihy,co vynesl telefonista sebou nahoru :-) 4 lidi na věži nebyli ani když k nám přijel závoz z roty a s ním zájemci o rozhlédnutí se z věže z výšky 36 metrů :-D

Jo,když si vzpomenu na 163 - jako velitel , asi za 200
,hráli jsme celé dny a každý den i 10 hod oko o prachy.Mně se stále dařilo nejlépe,a v ten den jsem vyhrál ccas 2000 Kč.Tak jsem pozval kluky do vinárny.Šlo nás 4 a mladej zustal na hlásce.Vyrazili jsme cca v 20,00 hod ,dali si super večeři,flašku dobrého konaku a vrátili se cca v 24,00 hod.I to se stalo. Sloužil jen jeden.
Nebo , bez vycházky jako velitel s notnou dávkou alkoholu na parketě vinárny uřaduje s moji osobou lítačka.Já jen v rozeplé košili,on nepříčetný vojín a řve na ch s lehkým usměvem.Nechl jsem ho odkráčet,že at se podívá na sako a je doma.At pošle šajbu.Sínalý odfrčel.Podporučík,knížku.Já bez vycházky.Že si ji dopíšu,což se snad ten krát mohlo,ale musela být nahlášená na rotu,což nebyla.Nepomohlo přesvědčování spolubojovníka podporučika taktéž,který tam se mnou seděl, a který nás občas na hlásce navštívil od dělostřelcu z Domažlic.
Nic,kráčeli jsme na jejich rotu.Více méně jsem slušně vrávoral mezi lítačkou.
Dovedli mě k jejich majorovi,který měl službu.Po pravdě jsme mu řekl,že vycházku nemám,ale mužu si ji napsat,byl jsem slušný a pokorný.Pokecali jsme si.Že prý kocour na hlásce není a myši mají pré.
Podal mi ruku a popřál mnoho štěsí a že hlásit to na Doubravu nebude.
Joo,taky dobrý příběh o slušném chlapovi,který měl v té době moc a pochopení.
Asi bych se velice divil.kdyby mě bonzl....

Sloužil jsem na všerubské hlásce rok a půl po péešce ve Zvolenu. Máte jistě pravdu, že byl na hláskách vegáč, protože jsme tam neměli lampasáky. Ale na druhou stranu to bylo náročné. Byli jsme odkázáni pouze sami na sebe, celé dny jsme stáli na věži, pro vše museli chodit pěšky, i se jít vysprchovat do Hyršova. Kilometr nosit vodu do kopce, dva kilometry jídlo a vše ostatní. A to měli jiné hlásky do civilizace ještě mnohem dál. Mělo by se jistě ještě říci, že hlásky nepatřily k jednotkám PS. Byli jsme úplně sami uprostřed lesa a tam jsme se snažili přežít. Měli jsme skvělou partu, jasně, že je každý člověk jiný, ale my jsme museli táhnout za jeden provaz. Na všechny kluky často vzpomínám a je mi po tom všem hodně smutno. Nemyslím tím tu dobu, ta byla špatná a krutá. Myslím tím život na hlásce. Popis této hlásky je vcelku přesný. Já zažil službu pouze ještě na staré věži a stavbu té nové. Těch báječných zážitků z hlásky je tak moc, i lidé v okolí se k nám chovali dobře. Samozřejmě si člověk musel dávat v pohraničí pozor na jazyk, to jistě nejenom tady, na každém kroku hlídky, nebo pomocníci PS, nebo mladí pomocníci PS/děti/. Měli jsme psa Dicka, ten toho ale moc nenahlídal. Ale byl fajn. Domů jsme se prakticky nedostali, mě osobně to tak netrápilo, ostatní nevím. Naposledy jsem zde byl v roce 2006, prakticky nic tu nezůstalo, vše zarostlé a stromy třikrát větší. Tak moc mi ten kraj přirostl k srdci, musím se tam pořád vracet, je to strašně silný. Dobře ale, že je pryč ta doba, mnoho lidí by si mělo vzpomenout, jak to bylo tenkrát, než začnou kritizovat dnešní dobu třeba kvůli drobnostem. Chtěl bych ještě pozdravit všechny kteří mi věnovali svůj čas a ty, kteří tu byli se mnou. Mějte se hezky a hodně zdraví. Tomáš Říha.

Sláva,konečně zmínka o všerubské hlásce.Už jsem ji hledal na netu a nic.Jasně,že se tam stavovali pohraničníci a nejen srubáci ale i všerubáci.Bývala tam dobrá parta,měli proti nám vegáč,rádi jsme se tam zastavili.Tuším,že byli z posádky ve Kdyni.
Jejich vyslance jsme pravidelně potkávali ve Všerubech u potravin.Ti kluci měli opravdu velkou spotřebu..:-)!

Ahoj,asi si nepamatuji,ale jaro 83-85 jsem sloužil v Poleni a jestli jsi na hlásce byl v této době,tak se musíme znát.Zcela jistě vel.hlásky v té době byl Šafařík,nenáš na něj náhodou kontakt?Jsem v kontaktu s Borisem Topičem,dělal staršinu a já měl na starosti hospodářské družstvo(zprvu jen výstrojní sklad)Tak dej vědět.Měj se Petr

Na této hlásce se stavovali na návštěvě i pohraničníci z rPS 16 Sruby / 84 - 86 /